Stručná historie Mělníka

9., 10. století:
Mělník je původně slovanské pojmenování kopce z mělnících se hornin křídového útvaru. Pro vybudování původně dřevěného hradu a opevněného hradiště to byla jistě velice výhodná poloha. Sídlil zde slovanský kmen Pšovanů. Podle Kristiánovy legendy se dcera jejich posledního knížete Slavibora Ludmila (později svatá) provdala za Bořivoje (874?, 875?), prvního historicky doloženého knížete kmene Čechů. Tím mírovou cestou pšovské a přemyslovské panství splynuly. Starý dřevěný Pšov nahradil koncem 10. století nový kamenný románský hrad Mělník.

Sv. Ludmila

11. století:
Počátkem 11. stol. se na hrad Mělník (pravděpodobně v letech 1004–1006) uchýlila vdova po knížeti Boleslavovi II. Emma a razila zde razila denárky s nápisem Emma regina – civitas Melnic (královna Emma – město Mělník). V tomto období se už prokazatelně na Mělníku pěstovala vinná réva. Podle Kristiánovy legendy tomu však bylo už dříve, v době vlády knížete Václava I. Sazenice vinné révy i nádoby s vínem dovezli prý z Velké Moravy po svém křtu již kníže Bořivoj s manželkou Ludmilou.
Od roku 1000 se na Mělníku tradoval zvyk dávat hrad kněžnám a královnám věnem. Ten se později rozšířil i na město vzniklé pod hradem (královské věnné město).
V době panování knížete Břetislava I. (1034–1055) už byl Mělník pevným bodem Přemyslovců ve zdánlivě klidném středověkém státě.

Stříbrný denár kněžny Emmy

12. století:
Před rokem 1125 zdraví ve své listině pražský kronikář Kosmas prvního mělnického probošta Šebíře, a tím dává první spolehlivou zprávu o existenci mělnické kapituly. Přesné datum jejího vzniku je však obestřeno tajemstvím. Na přelomu 11. a 12. stol. Mělníku již dominuje románská věž chrámu původně jen sv. Petra a s ní bílý (opukový) knížecí hrad.
Nastává doba cílevědomého organizování mělnického vinařství.

Kronikář Kosmas

13. století:
Mělník je po čtyřech stoletích existence pevným ústředím panovnické moci. Již před založením města zde existovala pod ochranou přemyslovského hradu obec trhová (1228). K tomuto století se datuje i výstavba středověkých hradeb na linii raně středověkého opevnění hradiště z 9. stol.
První zmínka o Mělníku jako o městě se nachází na listině krále Přemysla Otakara II. (1253–1278) ze dne 25. listopadu 1274 (zakládací listina města se nezachovala). Panovník městu propůjčil příjem z labského obchodu, který měl sloužit na opravu městských hradeb. Mělník již v té době vystupuje jako existující vrcholně středověké město. Je zřízena rychta v čele s dědičným rychtářem.
V době posledních Přemyslovců je mělnický hrad známý pobytem královen, např.: Kunhuta Štaufská, manž. Václava I., Kunhuta Uherská (Přemysl Otakar II.), později Jitka (Guta) Habsburská, první choť Václava II.

Pečeť Přemysla Otakara II.

14. století:
Toto století je nepochybně poznamenáno vysoce pozitivním vlivem českého krále českého a císaře římského Karla IV. Klíčovými klady byly především bezpečnost a mír.
Blízký panovníkův vztah k Mělníku je daný faktem, že byl vzdáleným potomkem sv. Ludmily a též pobytem jeho matky Elišky Přemyslovny v letech 1319–1327. Královna byla významnou podporovatelkou města. R. 1320 nechala provést přeměření k městu příslušejících lánů (daně), v r. 1327 založila na Mělníku špitál.
Karel IV. je znám jako velký zvelebitel mělnického vinařství. S nejvyšší pravděpodobností okolo roku 1350 (1348?) nechal na Mělník dovézt sazenice ušlechtilé burgundské révy (region Gevrey – Chambertin, jižně od Dijonu).
Okolo r. 1380 začíná 1. etapa gotické přestavby chr. sv. Petra a Pavla.

Karel IV. – socha na vyhlídce

15. století:
Počátek 15. stol. je i na Mělníku spjat s neklidnou dobou vlády Václava IV. Král mělnickým udělil r. 1407 privilegium na pořádání druhého výročního roku a potvrdil várečné právo (právo města vařit pivo). Vzhledem k tomu, že nastal obrovský rozvoj vinařství (této činnosti se věnovala značná část měšťanů) do té míry, že začala uvadat řemesla, na žádost města Václav IV. udělil r. 1411 Mělníku tzv. právo mílové. Z dalších práv potom král Vladislav II. Jagellonský 28. 05. 1478 městu udělil právo využití potoka Pšovky .
10.06. 1449 kupuje město od p. Matěje Drdáka rychtu, dále „rathúz“, tedy radnici. Tímto mizí rychtář (v původním slova smyslu), dále rozhodují sami měšťané prostřednictvím 12 volených konšelů v čele s purkmistrem.
Během husitských válek zanikla kolegiální kapitula a v jejím sídle, dnes tzv. Stará škola (těsně u chr. sv. Petra Pavla) vznikla městská partikulární latinská škola, spjatá s pedagogy jako jsou kupř. Matouš Hosius Vysokomýtský a Jan Civilius – Měšťánek Lomnický. Pedagogy platilo město.
V letech 1471–1475 (12. 11.) pobývá na Mělníku vdova po králi Jiřím z Poděbrad (za jeho vlády město hospodářsky velice prosperovalo) Johana z Rožmitálu. Kostelu sv. Petra a Pavla odkázala „velkou sumu peněz“, která byla snad zužitkována na jeho skvostnou pozdně gotickou přestavbu (též Vladislav II. Jagello). 1480–1488 výstavba velké věže.

Johana z Rožmitálu.
Autor: autor: ŠJů, Wikimedia Commons,

16. století
Od konce 15. století město stagnovalo a později upadalo. Situace se zhoršila zejména po potlačeném protihabsburském odboji českých měst a části šlechty roku 1547. Král Ferdinand I. Habsburský zabavil městu všechen majetek, postihl ho citelnou finanční pokutou, zrušil cechy, dosadil do města císařského rychtáře.
Pro další zvelebení mělnického zámku je důležitý rok 1542, kdy šlechtici Zdislavovi Berkovi z Dubé byl Mělník zastaven. V letech 1552 až 1554 proběhla přeměna původního gotického hradu v nové pohodlnější zámecké sídlo.
Období od husitských válek do třicetileté války se stalo zlatým věkem pro mělnické vinaře. Rozšiřovaly se vinice, bohatí měšťané (z odkazu mělnické rodačky Anny Hronové) financovali stavbu kostela sv. Ludmily (1585) a na Chloumku kostela Nejsvětější Trojice.

Mělnická kostnice vznikla v 16. století.

17. století
V 17. a 18. stol. Mělník ničily požáry, morové epidemie (1680), selská povstání a řada neúrodných let. Třicetiletá válka velmi těžce zasáhla i Mělník. Časté pobyty vojsk, švédská okupace, drancování, požáry (1681). Odchodem mnoha řemeslníků a vinařů do emigrace se město téměř vylidnilo.
Pro další, již barokní rozvoj zámku (též mělnického panství), byl velice příznivý rok 1646, kdy byl zastaven šlechtickému rodu Černínů z Chudenic, kteří r. 1687 panství koupili. Raně barokní přestavba jižního křídla zámku proběhla v letech podle projektu arch. A.D. Maderny 1690–1694. Stavební vývoj zámku byl tímto de facto ukončen.

Zámek Mělník – nádvoří.

18. století
Od konce 18. století se Mělník stal součástí zemědělského zázemí pro pražskou aglomeraci a také průchozí stanicí dálkového obchodu a exportu. Jen málo se ho dotkla průmyslová revoluce, někdejší královské věnné město se změnilo na téměř provinciální městečko. Továrny zde vznikaly jen v souvislosti s vývojem zemědělství.
R. 1750 byl do města přiveden řád kapucínů, který zde setrval plných 200 let, do r. 1950. Proběhla výstavba kostela Čtrnácti svatých pomocníků.
Typické byly trhy, jarmarky, živnosti, řemesla a tradiční vinařství. Jeho další velký rozvoj nastal od poloviny 18. stol., kdy dne 16.09. 1753 sňatkem poslední dědičky mělnického panství Marie Ludmily Josefy, hraběnky Černínové, s Antonínem Augustem Josefem, knížetem z Lobkowicz, se dostává právě pod panství Lobkowiczů. Nastává prosperita vinařství a dosud nebývalé rozšiřování vinic, hlavně skupováním.

Kostel Čtrnácti sv. pomocníků

19. století
Od roku 1850 se město stalo sídlem okresního úřadu. Po pádu Bachova absolutismu se rozvíjela aktivita různých kulturních a společenských organizací, jako jsou například hasičský sbor, Sokol, Klub veslařů mělnických, Klub českých turistů, Klub velocipedistů, Zpěvácký spolek. V této době začal vycházet první místní týdeník. Výhodná poloha Mělníka přinesla s sebou rozvoj na poli komunikací – první parník pod městem (1845), železnice (1874), most přes Labe (1888), přístavní překladiště (1897), vltavský kanál (1902–1905). Od roku 1894 se ve městě používal telefon a telegraf. Na základě nových způsobů podnikání vznikly peněžní ústavy: Občanská záložna, spořitelny, Hospodářské záložny. Prioritu má stále zemědělství.
Školství: Měšťanská škola (dnes v ul. J. Seiferta) 1876. Koncem století vznikla na Mělníku řada odborných škol, např. v roce 1881 speciální vinařská škola (první tohoto druhu v Čechách) – dnes Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola Mělník. V roce 1897 košíkářská škola, 1910 gymnázium (od roku 1990 Gymnázium Jana Palacha). Vývoj oblasti zastavila až první světová válka.
Pěstovala se pšenice, sladovnický ječmen, zelenina, ovoce a samozřejmě vinná réva. Se zemědělskými výrobky se čile obchodovalo. Roku 1868 byl ve městě postaven cukrovar.
R. 1897 byla dokončena výstavba evangelického kostela.

Kolesový parník pod Mělníkem, historická pohlednice.

20. století
V letech první republiky (1918–1938) nastala ve městě velká výstavba: budovy okresního úřadu, kulturního domu, pošty. V roce 1928 byla dokončena stavba velkého obchodního přístavu na Labi. Budovaly se komunikace, kanalizace, prováděla se elektrifikace.
V letech 1911, 1922 a 1933 se poprvé uskutečnily slavnosti vinobraní, od roku 1933 každoroční.
V roce 1938, po záboru pohraničí, se severní část mělnického okresu dostala do bezprostředního sousedství „říše“. Konec druhé světové války na Mělníku oslavili obyvatelé města 13. května 1945 společně s vojáky sovětské a polské armády a s partyzány.
Roku 1932 byly ve městě Mělník (přísl. Malý Borek, Chloumek, Mlazice, Pšovka, Rousovice, 11549 obyvatel) evidovány další instituce, živnosti a obchody: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, celní úřad, katastrální měřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, okresní četnické velitelství, 3 katolické kostely, evangelický kostel, kostel československé církve, synagoga, státní reálné gymnázium, vyšší vinařsko-ovocnicko-zahradnická škola, odborná škola košíkářská, obchodní škola, klášter kapucínů, klášter milosrdných sester, všeobecná veřejná nemocnice, chudobinec, sirotčinec.
Živnosti a průmysl: obchodní grémium, společenstvo cukrářů, holičů, hostinských a výčepníků, klempířů, košíkářů, kovářů, krejčích, obuvníků, pekařů, potravní a dopravní, řezníků, zámečníků, cukrovar České akc. spol. pro průmysl cukerní v Praze, továrny na kaučukové zboží Haro, konzervy zeleninové, 5 továren na košíkářské zboží, továrna na kůže Kratina, květináče Klíma, likéry Uher, 3 továrny na nábytek proutěný, olejna, 2 pivovary (Lobkowicz, Právovarečné měšťanstvo), továrna na sekt Lobkowicz, vinice (Lobkowicz, Viktorin), 4 cihelny, městská elektrárna, 3 pily, velkostatek Lobkowicz.
Služby: 8 lékařů, 2 zubní lékaři, 3 zvěrolékaři, 9 advokátů, 2 notáři, Živnostenská banka, 2 biografy, 3 fotoateliéry, geometr, 45 hostinců, hotely Stádník, Vykysal, U nádraží, kavárna, 2 lékárny, Lidová záložna na Mělníce, Mělnická spořitelna, Mělnická záložna pro obchod a živnosti, Občanská záložna na Mělníku, Občanská záložna v Pšovce, Okresní záložna hospodářská na Mělníce, Spořitelní a záložní spolek pro Blata, Spořitelní a záložní spolek pro Mlazice, Úvěrní a rolnické družstvo, Zemědělská záložna na Mělníce, Živnostenská záložna na Mělníce, 3 vinárny, 3 zubní ateliéry.
V obci Vehlovice (560 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Mělníka) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: dlaždič, 2 hostince, kapelník, kovář, krejčí, pekař, 2 sadaři, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.
R. 1957 zahájena výstavba elektrárny (EMĚ I), spuštěna 1961. EMĚ II a EMĚ III pak v průběhu páté pětiletky.

Mělník v budoucnosti – jak si naši dobu představovali předkové v roce 1914. Historická pohlednice.

Jak z pergamenu v svitu svíce
si můžeš přečíst na Mělníce,
co Mělník v historii značí.
Ne, není pouze vínem známý
a koho jen to víno zmámí,
ten věru byl by k pláči.

Jak z pergamenu v svitu svíce
si můžeš přečíst na Mělníce,
co možná neznáš ani dosud.
A zbarví se ti v světla jiná,
ne jenom v zlomu číše vína.
Vždyť v něm je zhruba český osud.

Verše Bohuš František Beneš

Informace pro turisty i obyvatele Mělníka a okolí.