Co to znamená, královské věnné město?
Některá královská města, tedy města patřící českému králi a ne některému z jeho vazalských šlechticů, bývala tradičně odkazována jako věno králem odkazována českým královnám. Proto se jim říkalo věnná. Šířeji se o věnných městech rozepisuje i Vlastenecký slovník historický Jakuba Malého z roku 1876.
Téměř všechna tato města leží v severovýchodních Čechách, dlouhodobě je tu pouze jedna výjimka – Mělník. Možná byl mezi ostatní zařazen proto, že je s manželkami českých panovníků spojen odnepaměti, ještě z dob, kdy se nejednalo o královny, ale kněžny, manželky českých knížat. Právě na mělnický kopec kladou historici legendární Pšov, z něhož pocházela kněžna Ludmila, první doložená kněžna a také vůbec první žena, kterou na našem území známe jménem.
Přibližně o sto let později, okolo roku 1000 n.l., na Mělníku sídlila kněžna Emma, manželka knížete Boleslava II. Ta zde dokonce nechala razit vlastní mince, stříbrné denáry. Na nápisu na nich nacházíme z jedné strany její jméno a titul, EMMA REGINA, tedy královna Emma, z druhé strany CIVITAS MELNIC – město Mělník.

Věnná města byla zdrojem příjmů a osobním útočištěm, kam se královna mohla bezpečně uchýlit, pokud nechtěla nebo nemohla zůstat na panovnickém dvoře, a to i po smrti svého manžela. Mnohdy ale královny ve věnných městech sídlily již předtím, například Elišce Přemyslovně se na Mělníku narodil Jan Jindřich Lucemburský, pozdější markrabě moravský, mladší bratr Karla IV.

Dary pro královnu
Kromě peněžních daní měla věnná města povinnost zásobovat své majitelky také věcnými dary, především vždy to, co bylo v daném kraji nejlepší. Trutnov posílal plátno, Dvůr Králové nad Labem dodával královské kuchyni grundle, což jsou drobné rybky, Hradec Králové bažanty, Chrudim pšenici, Jaroměř lososy, Nový Bydžov raky, kteří platili za obzvláštní pochoutku, Polička výborný oves a Vysoké Mýto čerstvé pstruhy. A Mělník? Jak jinak – víno!

Mělník, město kněžen a královen
Sídlo nad soutokem Labe a Vltavy je od počátku spojeno s českými panovnicemi. Které panovnice to byly? Pocházela odtud kněžna Ludmila, a přibližně o sto let později, okolo roku 1000 n. l., zde sídlila kněžna Emma, manželka knížete Boleslava II. Král Přemysl Otakar II. věnoval Mělník své druhé manželce, královně Kunhutě Uherské. Na Mělníku žila i královna Eliška Přemyslovna, která město nedostala věnem, ale byla sem vykázána králem Janem Lucemburským. Právě zde se jim v únoru 1322 narodil třetí syn a mladší bratr Karla IV. Jan Jindřich, pozdější moravský markrabě.
Na Mělníku pobývaly postupně i tři manželky krále Karla IV. – Anna Falcká, Anna Svídnická i Alžběta Pomořanská, jimž bylo město postupně připsáno. Další královnou byla Žofie Bavorská, římská a česká královna, druhá manželka Václava IV., o níž se na Mělníku dochovala zajímavá pověst, následovala choť císaře Zikmunda, královna Barbora Celská, která zde žila až do své smrti. Poslední královna, která na Mělníku žila a v roce 1475 i zemřela, byla Johana z Rožmitálu, manželka Jiřího z Poděbrad. Marie Terezie v 18. století věnovala městu Mělníku první hasičskou stříkačku.
Kompletní přehled českých panovnic.

Koruny českých královen
Podobně jako vládce měl svoji korunu jako odznak svého výsostného postavení, bývala slavnostní korunovací potvrzována i jedinečná role jeho královské manželky, královny.
Dochované dvě koruny českých královen jsou mimořádně krásné, bohužel ani jedna se nenachází v České republice. Více o těchto korunách zde.

Projekt Česko královny ZUŠ Mšeno
V roce 2016 slavnostně převzalo město Mělník 10 textilních loutek v podobě českých královen, které vyrobily v rámci grantu města žákyně výtvarného oboru ZUŠ Mšeno. Dnes vítají návštěvníky v Turistickém informačním centru, přímo proti vstupním dveřím.
Více o projektu a ztvárněných královnách zde.

DSO Královská věnná města
Novodobá spolupráce královských věnných měst začala 30. března 1999. Během následujících let města realizovala řadu společných aktivit, patří mezi ně např. putovní výtvarné salony, volba královny věnných měst, vydaná byla řada propagačních materiálů. V roce 2009 byl založen oficiální Dobrovolný svazek obcí Královská věnná města. Jeho hlavním cílem je rozvoj cestovního ruchu a propagace členských měst. Jedná se o společnou prezentaci na veletrzích cestovního ruchu, v novinách, časopisech, rozhlase, v televizi a na sociálních sítích. V současné době společně propagují turistické možnosti členských měst v tištěných i elektronických médiích, vydávají vlastní propagační materiály, účastní se veletrhů a prezentačních akcí v České republice i v nejbližším zahraničí. Města, která spojuje společná historie, jsou až s výjimkou Mělníka situována ve východních Čechách.
Propagační a informační materiály jsou k dispozici návštěvníkům TIC Mělník, stejně jako originální sběratelská turistická vizitka Mělníka v edici Královská věnná města.